Povídky

Hermiona zlostně prošla portrétem a zamířila rovnou do ředitelovy pracovny. Cestou přemýšlela... Jak něco takového mohl sakra Ron říct? Copak jemu nezáleží na Harrym? Na jeho bezpečí? Copak to nechápe? Co by asi tak udělala Harry, kdyby se dozvěděl pravdu, kdyby se dozvěděl, ře Sirius žije? nebo to, že ho sledují? Tedy, teď vlastně jenom ona! No jasně! Není to nic skvělého, šmírovat Harryho, když je to možné, ale bude z toho výsledek. Ron se prostě pomátl.... 

Zatím doběhla k ředitelně.

,,Citronové bonbony" vyštěkla stále ještě rozrušená.

Vyběhla schody a zaklepala.

,, Dále" ozvalo se.

Hermiona vešla dovnitř.

,, Dobrý den pane řediteli." pozdravila.

,, Á slečno Grangerová, dobře že už jste tady. Odletaxujeme na Grimmuldovo náměstí." zvedl hlavu Brumbál.

,, Dobře,"

Odletaxovala a chvilku po ní i ředitel. Byli tam už všichni členové Fénixova řádu. Brumbál si sedl na vyvýšené  ,,křeslo" na konci stolu. Ona sama si sedla pár míst od něj.

,, Vítám vás na dnešní schůzi. Slečno Grangerová, začněte, ale nejprve se chci zeptat, kde je pan Weasley?" začal Brumbál.

,,  Ano... totiž Ron, on toho nechal. Pohádali jsme se. Řekl toho opravdu hodně. " řekla nervózně.

,, Co prosím? Řekněte co pan Weasley řekl?" zeptal se zděšeně Brumbál, čímž přerušil všechen hluk a mluvení, které nastalo po této větě.

,, Křičel, že už toho má dost, ale že to Harrymu ZATÍM neřekne, že by to Harrymu bylo líto. Potom něco na způsob, že jsme závislí blázni a že to Harryho ničí. Taky že nás nebude mít rád." pronesla zamračeně Hermiona.

,, Tak to asi trochu přehnal... " zamumlala Tonksová.

,, Nemyslím si," řekl ještě tišeji sirius. nikdo nerozeznal, co to vlasně řekl.

,, Cože?" zvedl k němu oči Brumbál. Taky nechápal co to do Rona Weasleyho vjelo.

,, Nic... jenom si myslím, že to nepřehnal." pevně se Brumbálovi podíval do očí.  Jasně že to nepřehnal, konečně tu někdo dostal rozum a já se s radostí postavím na jeho stranu... pomyslel si v duchu.

,, To snad nemyslíš vážně!" zvýšil hlas Remus.

,, Ale jo! Copak to nechápete? On se trápí, vždyť je blbost neříct mu to, co tím získáme?!" vyjel na ně Sirius.

,, No tak Siriusi! Není to jasné? harryho bezpečí..." chtěl pokračovat, ale sirius ho přerušil.

,, Co to sakra pořád melete?! jaké Harryho bezpečí?!! Za prvé: mohl by udělat nějakou hloupost, ne kdyby to věděl, ale když to neví! Za druhé: jak tomu můžete říkat bezpečí, on je v nebezpečí celý život! Za třetí: Nepřipadá mi, že by jste měli na srdci jenom tohle, například, že Harry je něco jako zbraň, jako voják, který má za úkol jedno: ZABÍT VOLDEMORTA!!!" zaječel Sirius jako smyslů zbavený.

,, Blacku, drž hubu! Máš být rád že Pottra chráníme. Nebýt nás, dávno by někde fňukal..." zapojil se do hádky Snape.

,, Ne! Už toho mám Taky dost! A ty Srabusi sklapni jednou pro vždy!!!" s tím se  zvedl a odkráčel z místnosti, nezapomenul pořádně třísknout dveřmi.

,, co to má znamenat? Nejdřív Ron, a teď i Sirius?!" zakroutil Remus nevěřícně hlavou.

,, Remusi, taky to nechápu..." přidal se i Brumbál.

,, zato já jo!" pronesla nečekaně Hermiona. všichni se na ní nevěřícně podívali, jestli i ona...

,, A na co jste přišla?" zeptal se pohrdavě Snape.

,,Sirius i ron mají pravdu!" až teď  jí to došlo, jak mohla být tak blbá? přemýšlela v duchu. ,, Není snad jasné, že by Harrymu bylo mnohem líp, kdyby o siriusovi věděl? A navíc, on nikdy neměl rád, když se mu něco zatajovalo! tohle nebude mít dobrý konec." pronesla pevně. ,, A teď jdu do Bradavic!" napodobila Siriuse, ovšem s tím rozdílem, že po bouchnutí dveří, nešla po schodech nahoru, ale ke krbu. Odletaxovala a rozeběhla se  do společenské místnosti.

Ron k jejímu štěstí právě seděl v jednom křesle u krbu.

,, Rone! Já... chtěla jsem se omluvit, až teď mi to došlo... že jsi měl pravdu, a jsem se Siriusem na tvojí straně." vyhrkla a v očích měla slzy. ron na ní ohromeně hleděl ale pak se rozzářil.

,, Konečně jsi dostala rozum! To je dost... " zašklebil se a pak si asi deset minut na tohle téma povídali.

,, Bože, jak jsem mohla být tak.... hrozná a tvrdohlavá kráva?" nechápala  nešťastně Hermiona.

Ron se jen zasmál. ,, To fakticky nevím, ale já už jdu. Měj se," rozloučil se a odešel k sobě do ložnice. Byl rád, že se Mia vzpamatovala.

Hermiona ještě chvíli zírala do ohně, ale potom se taky zvedla a odešla k sobě. Tenhle den byl fakt zajímavý...

V řádu po Hermionině odchodu:

Strhla se obrovská hádka. Byla to vlasně hodně ostrá výmna názorů. Každý měl trochu jiný názor na věc, takže se nedohodli. Navíc byli naštvaní, už neměli nikoho, kdo by Harryho sledoval přímo z Bradavic. Na téhle věci se shodli. Nakonec to dopadlo tak, že se několik členů zlostně otočilo na patě a odkráčelo, několik jich zůstalo v kuchyni, několik se nezapojovalo do hádky a pár lidí si nalilo skleničku ohnivé wisky. Brumbál nešťastně zakončil tuhle ,, povedenou poradu"....