Povídky

Od doby, kdy mu mágové řekli, že nepojede domů, uplynula dlouhá doba. Harry měl nyní patnáct let a za tři měsíce měl narozeniny. Harry už nebyl ten malý chlapeček s brýlemi a občas ustrašeným výrazem. Měl vypracované tělo, černé vlasy už nebyly tak rozcuchané jako dřív, a byly trochu delší, brýle přestal nosit od své první proměny v gryfa, zelené oči byly plné odhodlání, veselosti, statečnosti a v tuto chvíli by se z nich dalo vyčíst cokoli. Harry ale dokázal své pocity uschovat natolik, že mohl být jeho pohled ledový a tvrdý, bezvýrazný, nebo jakýkoli jiný. Dokázal se skvěle ovládat. Nebyl nijak moc vysoký, ale ani nízký. Byly na něm poznat vznešené rysy. Byl to tak hezký kluk, že každá dívka by se za ním alespoň otočila.

Právě teď seděl nenápadně na stromě, a pozoroval holky na koupališti. Neříkal tomu špehování, ale dívání se, nebo pozorování. Jako jediný z třech svých přátel v tom viděl rozdíl. Když ho to přestalo bavit, seskočil ze stromu a přemístil se do svého pokoje. Tam na něj čekalo překvapení. Failon a Taurion...

,, Nazdar Harry! Dlouho jsme se neviděli.." zažertoval Taurion.

,, Hm, zhruba půl hodiny." pokrčil rameny Harry a rozvalil se na postel.

,, Máme pro tebe překvápko." zařval mu do ucha Failon až se Harry za osudné ucho chytil rukou.

,, Tak povídej." pobídl ho Harry okamžitě, co se vzpamatoval.

,, Už umíš všechno, co jsme tě mohli naučit, a dovoluji si tvrdit, že i snad všechno, co budeš potřebovat, a co existuje." vykřikl radostně Taurion.

,, Fakticky? Ale no...vždyť šestnáct ještě nemám, a vy jste říkali, že máte učivo vypočítané tak, že vám to vyjde na den přesně.." změřil si je podezřívavě pohledem Harry. Mágové se jen uculovali.

,, No jistě." přikývli. ,, Tvé učivo končí u nás." dodal Failon.

,, To jako půjdu ještě někam jinam?" zděsil se Harry.

,, K jinému učiteli." kývl hlavou Taurion na souhlas. ,, Přesněji řečeno, učitelce." dodal.

,, A co mě bude učit?" vyzvídal dál Harry.

,, Nech se překvapit.." zazubil se Failon.

,, Hmm."

Další den mágové přišli pro Harryho a přemístili ho někde k lesu, se slovy, že se snad ještě uvidí a zmizeli.

Harry stál otočený směrem k cestě, na které vlály praporky. Usoudil, že by se podle nich měl vydat na cestu. Brzo zjistil, že je to jen test, který ho měl přezkoušet ze všeho, co se na škole naučil. Když vyšel z lesa na druhém konci, kde cesta končila, uviděl krásný palác. s otevřenými ústy na něj zíral.

,, Není vychované takhle zírat..." ozvalo se mu za zády. Poplašeně se otočil.

před ním stála krásná dívka, která mohla mít tak osmnáct let. Měla dlouhé černé vlasy, ve kterých měla zapletené copánky s perličkami. Na sobě měla krátké šaty bez ramínek. Na rukou měla hromadu náramků všeho druhu a nohou měla řetízky s diamanty a rubíny. Musela být ze vznešené rodiny, nebo alespoň velice bohatá.

,, Jmenuji se Meldawen. Jsem tvá nová učitelka. Mimochodem udělali jsme změnu. Bude tě učit více lidí, než bylo domluveno." usmála se a podala mu ruku.

,, Těší mě. Jsem Harry Potter." představil se Harry.

,,To já samozřejmě vím, chlapče. A teď pojď za mnou." vyzvala ho Meldawen a odvedla ho do toho paláce.

Uvnitř byl snad ještě krásnější a vznešenější než zvenku. Meldawen ho vedla chodbami a postupně mu palác ukazovala, a on pozorně sledoval, všechno na co narazili. Potom otevřela jedny dveře a odešla do společenské místnosti, jak mu řekla. před ním byl nádherný pokoj. Na rozdíl od minulého pokoje, ve kterém bydlel, byl tento pokoj více urozenější, a bohatě vybavený. Postel byla velká, z tmavého dřeva posázeného stříbrem a diamanty, takže se na několika místech třpytila. Stůl, taky z tmavšího dřeva byl na ploše na psaní prosklený, a byl na něm mudlovský počítač, nejlepší jaký znal, papíry, pergameny, propisky a inkousty, tužky a jako těžítko byl diamant. V polici nad stolem byly detektory jakékoli magie, kouzelné kukátka, a zápisníky. Naproti posteli byla knihovna s knihami, které Harryho překvapily. Byla tam samé knihy jako: Vznešené chování v různých rodech, oblékání, společenské chování, Lidé ve společnosti, Péče o postavu, stolování...  Harrymu postupně začalo docházet, proč tu je. Oni ho tu budou učit slušnému chování!!! Jen nad tím zakroutil hlavou. Vedle knihovny bylo křeslo, bílé a hnědé barvy, a vedle něho skříň na oblečení. Nemluvě o klavíru, kytaře, flétně, a různých hudebních nástrojů, co zde byly. Vedle pódia s klavírem byla další knihovna, tentokrát s knihami o hudbě, divadlech, muzikálech, skladatelích, umění, kouzelnických skupinách... Na to jen pokrčil rameny. Koberec byl čistě bílý, a stěny trochu do šeda, s hnědým pruhem u stropu. Byl to přepychový pokoj.

,, Jak se ti tu líbí?" ozvalo se za Harrym nečekaně. Harry se otčil a spatřil štíhlou dívku s rudými vlasy skoro až po pas. Měla čokoládově hnědě oči, a na rtech úsměv. Byla moc hezká.

,, Je to tu nádherné" vydechl.

,, Musím ti dát za pravdu. Krásné místo." přikývla dívka.

,, Promiň, ani jsem se nepředstavila, jmenuji se Kathlen Moonhreová, ale říkej mi Kat. Ty jsi Harry, že?" vyhrkla po chvilce ticha.

,, Těší mě, jo, jsem Harry. Kolik je ti vůbec let?" usmál se na Kat. ,, Mě je patnáct, budu tady tři  měsíce, do svých narozenin." dodal.

,, Mě je taky patnáct. A myslím, že tato škola končí každému, když mu je šestnáct. Mě bude šestnáct taky za tři měsíce. Asi budeme ve stejné třídě." ušklíbla se.

,, Třídě? jak to tady vůbec chodí?" nechápal Harry.

,, No, je tady hodně tříd. Každý kouzelník, nebo čarodějka, který nemá rodiče, nebo má problém s chováním a tak, je tady tři měsíce. Je jen na učitelech, kolik ho toho naučí. A ty tři měsíce se vybírají podle věku, často. Ale pokaždé, když sem někdo jde, tak má nějaký problém, jako třeba, že ho pokládají za mudláka, je to vlkodlak, nebo démon, a podobné věci...ale nikdy to nesmí vědět jeho rodiče, jako to, že tu je, nebo byl, chápeš? V každé třídě jsou studenti podle toho, kdy sem přijedou, a podle věku. Například všichni patnáctiletí, co přijeli dnes, tady budou v jedné třídě, tři měsíce, na den přesně. Dobré, ne?" dopověděla Kat.

,, jo, to jo. Už tady někoho znáš? zeptal se Harry.

,, Jo, tebe.." Oba dva se zasmáli. Potom si ještě dlouho povídali. Harry se dozvěděl, že rodiče od Kat, byli smrtijedi, a kdy jim řekla že nechce být jako oni, tak ji vyhnali z domu. Poté dlouho pobývala na základní škole kouzel, a tam se naučila docela dobře kouzlit. Když tam její studium skončilo, tak ji dali sem, aby se naučila slušnému chováni, a všemu ostatnímu. Harry ji o sobě taky něco řekl, a ona se zaujetím poslouchala. Když už tam byla dlouho, tak si uvědomila, že nemá vybalené věci, a Harry to jen trochu zklamaně odkýval. Velice si ji oblíbil, a líbila se mu. Kat na něj měla podobný názor. Harry ještě chvilku přemýšlel, a bez ohledu na to, kolik je hodin usnul....