Povídky

V příštím měsíci Harry hodně opakoval své zkušenosti, a v něčem se snažil i zlepšit. Zatím co on si docela užíval, tak řád byl pomalu vynervovaný. Stále nevěděli, kdo byla tajemná osoba, která jim pomáhala v každé bitvě. Harry se jim prostě musel smát. V bitvách zasahoval, jen když řád dost prohrával, nebo byli v převahové nevýhodě. Do ničeho se jinak nemotal. Přece jenom, musel trošku držet rovnováhu. Řád se divil, že se někdy osoba vůbec neukázala. Nechápali to.

Dnes se harry probudit později než obvykle. Dopoledne byl hodně venku, a sledoval, jak jeho otec, Sirius, Remus, a ještě pár lidí, hrají famfrpál. Taky si dal trochu pohov. Každopádně, už toho uměl víc než dost, a řád měl taky volno. I když tomu se docela divím...pomyslel si.

Harry se na ně jen s úsměvem koukal. Ach jo...škoda, že si nemůžu zahrát s nimi. ale proč vlastně ne?! ... Mysli! Hlupáku...zatím se to nesmí dozvědět. Ale kdy se to dozví?! určitě to bude brzo. Na každou lež se jednou přijde. A oni, ani nemusí pátrat po pravdě. Jednou ho uvidí... Když se vydali na oběd, šel hned s nimi. Po obědě k němu šel Sirius s jamesem. harry přemýšlel, co mu chcou.

,, Harry, máme pro tebe překvapení.." řekl tajemně James

,, Jo, jo..bude se ti to líbit." přikyvoval souhlasně Sirius.

,, Co to je?" vyzvídal. Jejich překvapení byla často zajímavá.

,, Pojď za námi."

Harry za nimi šel. Hůlku měl v kapse, pro všechny případy. Druhou hůlku si dal do vnitřní kapsy mikiny.

Když šli přes Godrikův důl, až na konec té ulice, věděl Harry, kam ho vedou. Byl to krásný podnik, s výrobci tetování. To mu velice zlepšilo náladu. Jeho táta a Sirius mu řekli, že počkají venku. Harry vešel dovnitř. Byla tam mladá žena s hnědými vlasy zapletenými v copu.

,, co si budete přát?" optala se ho.

,, Mohla by jste mi prosím ukázat vzory?" zadíval se na ní.

,, Jistě.."

Nejvíce se mu líbil vzor s drakem. Byl zelené barvy a vypadal, jako by měl právě chrlit oheň. Kolem něj, byla spirála. Když na něj ukázal, žena byla překvapená, a jakoukoli  poznámku si odpustila. Harry tam byl, hodinu, dvě, tři, a James se Siriusem už si začali dělat starosti, kde je. když si říkali, že se tam půjdou podívat, tak vyšel.

,, Tak co?" ptali se zvědavě.

,, Bezva...koukněte." ukázal jim tetování, které si dal na dlaň. Líbilo se jim. Mysleli si, že si Harry vybere něco více mudlovské, ale on ne.

Byli už skoro u domu, když najednou se ozvalo hlasité: PRÁSK!!!

Smrtijedi. I s Voldemortem. Sakra! zaklel si pro sebe Harry. Myslím, že dnes se tajemství prozradí. Kdybych věděl, že to bude dnes, tak bych si s nimi ten famfrpál i zahrál...NE! Uvažuj, pitomče!

Bylo jich strašně moc. Doufám, že brzo přijde ten úžasný řád.

James a Sirius vytáhli hůlky a zakřičeli na Harryho, ať zmizí. Toho si všimnul Voldemort a promluvil k nim.

,, Vzdejte se. Nemáte šanci, a než sem dorazí ten váš řád, tak budete mrtví." jeho hlas zněl tak ledově, až jim naskočila husí kůže.

,, Nikdy! " zařvali oba. Harry si povzdychl. Tohle bylo velice ukvapené. Měli alespoň předstírat, že vyjednávají...

Voldemort je kouzly spoutal, s pomocí pár smrtijedů. Potom se ledově zasmál a zasyčel.

,, Teď už jen zabijeme toho mudláka, a pokračujeme dál."

,, To asi těžko." ozvalo se za Jamesem a Siriusem. ti se překvapeně podívali na Harryho. Vždyť ho zabije! prolétlo jim hlavou.

,, Ty si dovoluješ mluvit na Pána zla?" zařval Voldemort, ale Harry stále nehybně stál. Což všechny překvapilo.

,, Představ si to.." zabručel potichu, avšak tak nahlas, aby to někteří zaslechli, mezi nimi i Voldemort.

,, Nebudu tu s tebou ztrácet čas. Avada...." nedořekl to, poněvadž na místo dorazil Fénixův řád. voldemort vztekle zařval.

,, co tu děláte Brumbále!?!"

,, Nech toho Tome...Harry mohl bys jít? My to tu..." nestačil větu doříct.

,, Rušíte. Zrovna si tu přátelsky povídali a čajovém dýchánku.." zavrčel Harry, ale tak vážně až všichni vyvalili oči.

,,Harry, co to má.." pokusil se ho zeptat James, ale Voldemort ho kouzlem umlčel.

,, Nejsi ani kouzelník. Jenom mi překážíš v cestě. "

,, Když myslíš.."

,, Ano, to si tedy myslím!"

,, Hm"

,, proč neodejdeš jak ti radil ctěný Brumbál?" Ironie z toho doslova přetékala.

,, Proč bych to dělal?" Tím Harry všechny odrovnal. Pár lidí se dalo do boje. Většina ovšem přihlížela.

,, No, já nevím, co třeba, že mu důvěřuješ?"

,, Důvěřuji, ale nemám důvod odcházet, protože je tu zábava!" zavrčel Harry teď už naštvaně. Nehodlal to protahovat. Dnes se to prostě všichni dozví!

,, Tak zábava, jo? Tak..už mě to přestalo bavit. Avada Kedavra!" zakřilel Voldemort, ale Harry se mrštně vyhnul. Znal kouzlo na odrazení té kletby, ale vysílila by ho. Byla to cherubínská kouzla, která na tohle působí. V těch neměl praxi.

,, Mě nezabiješ jen tak!" zařval na něj Harry. Všichni stáli jako opaření. Najednou se dali do boje všichni kromě Brumbála, jamese, Siriuse, Remuse a lily.

Voldemort na něho poslal Crucio, ale od něho se jen neškodně odrazilo. Přihlížející vyvalili oči.

,, Já ti to říkal.." usmál se Harry. Potom vytáhl hůlku, a začal boj. Ti, co sledovali byli mimo. Harry je kouzelník?! Voldemort to taky nechápal. slyšel, že to je mudlák!

Harry po něm metal jednoduchá kouzla, a Voldemort zase zpátky vracel ta těžká. Když chceš bojovat, tak klidně.. pomyslel si Harry, a začal nanovo, tentokrát s velice těžkými kouzly, které neznal ani Voldemort. Poznal některé zmijozelské, ačkoli netušil jak je chlapec mohl znát. Nakonec řád smrtijedy porazil a teď už jen sledovali vyrovnanému zápasu. Zírali na to s otevřenými ústy. Harry nebyl ani trochu vysílený, ale na to na Voldemortovi byly známky vysílení značně vidět. A to Harry používal jen něco ze své magie. Ne. Nehodlal ho dnes zbít. To ne. Voldemort nakonec poručil ústup a přemístili se pryč. Harry si povzdychl a křečovitě zavřel oči. Nechtěl se rodičům do očí podívat. Viděl by bolest a zklamání. Alespoň si to myslel. Otočil se a pomalu oči otevřel. Všichni na něj zaraženě zírali. Harry si byl jistý, co bude následovat. Výslech.