Povídky

Tři dny před útokem na Bradavice:

Harry seděl na posteli a přemýšlel nad vším tím co se teď děje. Všichni často zmatkovali a neustále mluvili o jednom a tom samém.... útok,útok,útok,útok .... Neustále mu tohle téma připomínali, což ho neskutečně štvalo. Jedinou jeho útěchou byla Kat. Byl si téměř jistý, že tohle bude poslední bitva, s Voldemortem v čele. Každopádně měl v plánu tam Voldemorta zabít, a poslat ho na onen svět, jednou pro vždy. Potom to nechá na osudu. Smrtijedi sice zajisté budou zabíjet, ale Fénixův řád je bude chytat, a někdy zase smrtijedi ublíží někomu z dobré strany. Do toho už neměl co zasahovat. Oni se s tím musí vyrovnat sami. Takhle by přemýšlel ještě dlouho, kdyby ho Lily nezavolala na oběd. Nálada v kuchyni byla na bodu mrazu. Radost a úsměvy byly už několik dní pryč ze všech tváří. Občas sice někdo nuceně promluvil aby se pokusil zbavit se té nervozity a ticha, ale po pravdě to nemělo vůbec žádnou cenu.

Po obědě se Harry vydal do knihovny. V poslední době byly knihy jeho společností. Zahnal tak myšlenky na bitvu, z čeho měl obrovskou radost. Z knihovny šel rovnou na pokoj. Zrovna se zašklebil nad nápadem přidat všem ráno do čaje povzbuzovací lektvar, včetně sebe. Když nad tím tak přemýšlel, nebyl to zas až tak špatný nápad. Popravdě mu připadal lepší než dobrý. Byl vynikající. Usmál se s představou o změně nálady v kuchyni. skvělý nápad.

Den před útokem na Bradavice:

Nápad, který měl Harry před dvěma dny se vyvedl skvěle, ale postupně začala nálada opět vyprchávat i s lektvarem. Zítra byl den útoku a téměř každý byl dnes zbrklý, a nevrlý na ostatní. Nervozita. Byl večer a všichni už spali. Harry si ještě pořád připomínal tu nepříjemnou skutečnost, že nesmí pomáhat ostatním. Pouze zabít Voldemorta. Nechtěl zabíjet. Nikoho, a tím byslel doopravdy nikoho. Zatím nikdy žádného člověka nezabil. Povzdychl si a usnul.

Ráno se probudil, a ani nevěděl jak to, ale nervozita z něho zcela opadla. Cítil se výtečně, jako by se nic nedělo. To se ovšem nedalo říci o ostatních. Byli bledí a roztěkaní. Když Harry radostně vešel do kuchyně zírali na něj jako na blázna. Ten jen převrátil oči a nasnídal se.

Když byl čas jít, tak Moody vytvořil přenášedlo a to je přeneslo na hrad, kde se už za malou chvíli bude odehrávat velká bitva.