Povídky

V obývacím pokoji u Potterových byl na stole velký dort s pěti svíčkami. Ano, dvojčatům dnes bylo pět let. Konala se veliká oslava

Harry se na rozdíl od ostatních tak moc nebavil. Ale na tváři mu stále pohrával falešný úsměv, aby nikomu nebylo nic divné. Zdálo se mu totiž, že se všechno více točí kolem Teresy. Zatímco jemu popřáli jen někteří, Terese popřáli všichni a dokonce pár z nich dvakrát. Ne že by na ní žárlil, nebo tak něco, to ne. Bylo mu to jen líto. Bylo mu líto, že není jako ona. Ona byla čarodějka, moc dobře si vzpomínal, na den, kdy se to dozvěděl.

Harry se právě procházel po domě, nikoho nikde nenašel. Bylo mu asi čtyři a půl roku. Najednou slyšel z ložnice hlasy. Věděl, že by neměl poslouchat za dveřmi, ale nějak ho to lákalo. To, co slyšel ho velice překvapilo.

Zrovna se tam bavil jeho otec, kmotr a Teresa.

,,Tak Tereso, jak víš si čarodějka." říkal právě jeho kmotr. Harry jen valil oči.

,, Tak jsme si řekli, že ti povíme něco o Bradavicích, však víš, to je ta kouzelnická škola, kde jsme studovali my a tvá maminka." pokračoval Sirius. Potom se bavili o škole čar a kouzel, což Harryho fascinovalo. Když to uslyšel, tak nějak ho to přitahovalo. Byl smutný, že Terese o té škole vypráví a jemu ne. Došlo mu to. On kouzelník není. on ne. Zatím co Teresa kouzlila on vždy nechápavě zíral. Teď to pochopil. Ona je čarodějka.

Potom utekl...

O čtvrt roku později mu to říkali rodiče.

,,Harry, mohli by jsme si promluvit?" zeptal se jeho táta. Vedle něho stála i jeho maminka.

,, Jo,klidně..." odpověděl na to. Došli až k nim do ložnice a tam se Harry posadil na postel a rodiče si vedle něj stoupli.

,, Harry, nevím jestli sis všiml, ale mezi tebou a Teresou jsou ehm...jisté rozdíly..." nedořekl to, poněvadž ho Harry přerušil.

,, Já vím, ona je čarodějka." Oba dospělí na něj vyvalili oči. ,, Jak to víš?" řekli unisono.

,, No, to přece nejde si nevšimnout, a občas jsem něco zaslechl." přiznal Harry.

,, Aha, víš, mysleli jsme si, že budet kouzlit oba, ale ne. Nakonec se ukázalo že je čarodějka jen ona." řekl James se zatajeným dechem a čekal na Harryho reakci. To co pověděl nečekali.

,, To je jedno, ona je přece starší a má na to právo."

,, to a-asi ano, ale jen jsme nechtěli, aby sis myslel, že vás nemáme oba stejně rádi. Rozumíš?" chytila ho za ruku maminka.

,, Dobře..."

V duchu si povzdechl. Už nad tím dál nemyslel. Večer, když zalehl do postele si vzpomněl, že zítra mají s Teresou první den školky. To jsem zvědavý...ušklíbl se, a usnul poklidným spánkem.

Byo půl osmé ráno a rodina Potterů právě jela autem do zdejší mudlovské školky. Lily a James věděli, že existují i školky pro kouzelníky a čarodějky, ale nechtěli aby byly jejich děti rozděleně, a Harry se cítil divně, že jde na jinou školku než jeho sestra. Už tak byli moc rádi, že to jejich syn vzal tak dobře. To že není kouzelník.

Už jeli čtvrt hodiny, když dojeli k menší budově, která byla nažluto vymalovaná s tmavou střechou. Vystoupili z auta pomalu se vydali ke dveřím. Hned v předsíni je přivítala mladá žena s blonďatými kudrnatými vlasy.

,, Dobrý den, vy musíte být Potterovi, že? A tohle bude...Harry a Teresa? Jmenuji se Kathlen Sandersová, vychovatelka na zdejší školce." pozdravila usměvavě a podala si s Lily a Jamesem ruku.

,, Ano, to jsme my. Těší mě." řekl James a zlehka se usmál.

,,Tak, můžete si děti přijít vyzvednout odpoledne. Zatím na shledanou." mávla jim žena. Manželé Potterovi se rozloučili s dětmi, poté odešli a když se za nimi zavřely dveře tak paní Sandersová promluvila k dětem.

,, Tak, vítám Vád u nás. Zajisté si zde najdete kamarády." usmála se a dovedla je do místnosi plné hraček, knížek pro děti, a podobných věciček.

Harry se jen díval jak se Teresa rychle seznamuje s ostatními. Dalo by se říci, že se za tak krátkou dobu seznámila se všemi co zde byli. Pokrčil rameny a odešel na stranu. Vzal do ruky nějakou knížku, ale když jí otevřel, rychle zjistil, že nejspíš není z knihovny pro děti. Podíval se na její název: Pravda a Lež

Harryho to zaujalo, a tak začal číst. Byl už skoro v půlce když si všiml, že ho někdo pozoruje. Zvedl oči od knihy, a podíval se na místo odkud cítil ten pohled. Nechápal, jak dokázal poznat, že se na něj někdo dívá, a dokonce z jaké strany. Spatřil muže se zrzavými vlasy, ve kterých měl černé proužky, dále měl hnědé oči, které ho zkoumavě pozorovaly, byl středně vysoký a na sobě měl modré džíny a černý svetr. Vypadal sympaticky. Po chvíli se k němu muž vydal.

,, Jak se jmenuješ chlapče?" zeptal se.

,,Harry. Harry Potter." odpověděl na to Harry.